Asi s týdenním zpožděním se dostáván k napsání reakce k závodu Kokořínský survival, ročník 2003. Jak patrno z hlavního hesla, které jsem předeslal v úvodu, není problém si do nejmenších detailů vzpomenout, co se vlastně v sobotu 7. června 2003 v okolí Kokořína seběhlo a událo.
Všechno to začalo v sobotu brzo ráno. Vlastně ne, v pátek večer. Teda ještě dřív. Když jsme se účastnili v půlce května Jasoně a Drsoně (Albert coby polovina bramborového Barney Teamu a já coby rekonvalescentní pořadatel), Hynek Urban nás upozorňoval na malé letáčky s nápisem “kokořínský survival”. Teda on nás na ně upozorňoval už loni, ale tehdy jsme tomu nějak nevěnovali pozornost. Letos ale přidal pár šťavnatých historek z loňska a začal v nás hlodat červík, co že vlastně ten servajvl v Kokoříně je zač. Mě nahlodal natolik, že jsem se pevně rozhodl, že pojedu, Albertovi pomohla v rozhodování rodina Ctíbova (alias Podrábští), za což jim dodatečně děkuji, neb jsem nemusel jet sám. Malinko nás zarazila slova v pozvánce – start otevřen od sedmi ráno. Continue reading