Nebyl by to snad ani Květen, kdybych nejel na Drsoně. Už jsem tam byl posedmé, protože jsem vynechal první ročník. Když jsem přemýšlel co napsat o letošním vydařeném ročníku abych se neopakoval, přečetl jsem si po sobě všechny předchozí ročníky. Už vloni sem tu tak nějak sentimomentálně žvatlal a jestli někdo čeká, že to letos bude lepší, tak ho možná budu muset zklamat. 7 let po sobě, to už je kus života. Ale včera jsem si před spaním četl rozhovor s jedním spisovatelem a tam byla věta – sleduj cíl a slova přijdou. Takže cíl je napsat něco o tom letošním Drsném klání a uvidíme jaká ta slova půjdou kolem.
Tak odkud začít. Asi od začátku. Schválně jestli víte, za jak dlouho se letos naplnil limit přihlášek? Správně, kdo šel spát, s tím že si ráno přivstane, už byl jen náhradník. Za dvě hodiny bylo po boji. A bez namáčení! Už je ale takovou nějakou tradicí že se dostane skoro na všechny náhradníky, takže mi to připadá, že se Hynek s Davidem baví tím že si vymyslí dva limity – první pro závod v přihlašování, druhý pak opravdu reálný a přes ten už nejdou. Po jeho naplnění zmizí přihláškový formulář a už není možný kandidovat ani na náhradníka. No tak já osobně sem vzhůru zůstal a přihlásil nejen sebe a Borka, ale taky Peena s Baludem, místo kterého pak vzal Peen na závod Ivu.
Centrum bylo opět v kempu Jachta v Holanech. Myslím si ideální zázemí – dost místa na parkování, pěkný borový lesík. Akorát na záchodech fronta, ale to asi všude kam se přivalí 300 lidí 🙂 Na to je dimenzovaný málokterý kemp. Leda udělat centrum v TipSport aréně. Ve startovce chyběli naši velcí soupeři ze dvou předchozích let – tedy ČZU Praha, ale zato tam byl Pedros s Makem takže bylo jasný, že pokud je máme porazit, a obhájit nohu, musíme jet jak k ohni. Continue reading →
