Mr. Peen rajds egejn…:-)

Todleto jsem potřeboval aneb návrat ztraceného syna. Chvála vám, bakovští ďáblíci.

Zdar lidi. Už jsem dlouho na tenhle web nic nevyplodil, tak něco zkusím. O Ruské ruletě už tu napsal Albert, ale to neva, stejně bych se k ní chtěl tak trochu vrátit. Ale je třeba začít od začátku. Loni se mi podařilo zakončit sezónu dost nepovedenou účastí na maratónu s názvem Bike Babí léto a jelikož jsem tam pěkně vyrupal a asi ještě 14 dní potom mě bolely záda, odradilo mě to na dlouho dobu z účasti na podobných akcích, a musím říct, že i pěkně znechutilo bajka tak nějak globálně vzato, žeano. Takže do konce roku jsem užíval, i když sporadicky, především silničku a MTB upadlo takřka v zapomnění, až na několik málo vyjížděk (do sámošky pro mlíko a čtvrtku másla…;-))Zima a přelom roku přinesly jen to, že jsem byl díky velké zakázce skoro pořád v práci a na nějaké sportovní aktivity nebyla ani nálada ani čas, no a v únoru přišlo na svět naše malé robátko (týden, co byla manželka v porodnici kupodivu bylo času víc, neboť v porodnici měli zavříno kvůli chřipce a nikdo tam nemoh, včetně čerstvých otců…;-)). Robátko rostlo (a ještě pořád roste) jako z vody a nevím jaké máte zkušenosti vy, čerství otcové, ale došel jsem k závěru, že nechat v tom ženu samotnou, to bych byl pěkné hovado, protože toho má za celý den fakt dost a je docela ráda, když si s mimčem aspoň chvilku užije taky někdo jinej. Takže času moc nazbyt opět není. V květnu si jedu odpočinout na týden k moři – teda konkrétněji zaplachtitNakonec se situace tak nějak stabilizuje, a v poslední době se mi víckrát podaří prijít včas z rachoty, vyjet někam na kole a ještě vykoupat a uspat děcko…;-) Takže jsem vyrazil na nějaké ty závody. ČP MTBO v Jedovnici a o týden později Ruská ruleta. Nemám žádné závodní ambice a vyrážím si to především užít, což se myslím daří. Výkony na MTBO sice nic moc, ale to se časem podá. Večírek standardně qalitní, mám pocit, že mě ten bajk zase začíná bavit. Ale ta ruleta…no mám z toho trochu strach a trošku se mi vrací pocity, kdy jsem na Babím létě blil před posledním výjezdem na buk republiky. Ale kam mě vede slepá vášeň. Závody perfektní, setkání s kamarády kvalitní (jako motto letošního roku volím následující hlášku: Peene, ty pyčo, si myslíš, že když si jako založíš rodinu, že s náma nebudeš chlastat nebo co? (c)Báža). Dávám jen pozor, abych nepřepálil a nerupnul, což se daří. Albert ani moc neprotestuje a většinou akceptuje mé důchodcovské tempo a díky mému funění má neustále vítr v zádech. Dokonce i na Kozákově si užívám pěkné výhledy do okolí a to, že kousek musím tlačit snad až zase tak moc neva. V cíli zjišťuju pěkné spáleniny od sluníčka na rukách a na nohách, takže voda pod sprškou je studená tak akorát. Prostě paráda. Zase mám chuť jezdit na bajku. Zatlačuji slzu dojetí. Díky chlapci.

Leave a Reply