Důvod je prostý. Kromě všech superlativů které jsem na sebe navalil v upoutávce na článek jsem taky ještě pořádněj idiot. To bylo tak. Na spoustě míst – mimo jiné na stránkách mého tréninkového guru Ondry Vojtěchovského, se lze dočíst prostou pravdu, že trénovat když je člověk nachlazen (či ještě více nemocný) je blbost. Jenže znáte ten pocit kdy se celou zimu pachtite šest dní v týdnu aby z vás na jaře něco bylo a týden před prvními závody vás sejme choroba?Tak přesně tohle já měl a pokoušel se to přechytračit. Nebudu tu pitvat průběh, ale nakonec jsem dopadl tvrdě na hubu. Už jsem si v Tescu vybral pěknou tašku na řidítka, protože jezdím jako bába z krámu domů. Kolečko které normálně jezdím v kompenzačním pásmu za hodinku mi zabere skoro hodinu a půl a do ničeho většího se pouštět nehodlám.

Nejblbější na tom je, že si za to všechno můžu sám. Jak už jsem předeslal v úvodu, jsem idiot 🙂 Nechtěl jsem pohřbít půlroční práci na své formě vynecháním dvou závodů, tak teď mám po prdeli. A takový jsem měl pěkný kádrový posudek.

Tak to jen tak aby si někdo nemyslel, že vynechávám závody jen tak s plezíru. Mometálně mám takové mentální rozpoložení že prodám kola, tepák i všechny cajky a začnu hrát golf. Tam si můžu vzít deštník když prší… A vám co u kol zůstanete, radím – držte se rad moudrých, nebo dopadnete jako já. Tvrdě na hubu.