I wanted to be… A LUMBERJACK!

Jestli to o mě náhodou někdo ještě neví, tak já miluju humor Monty Python. Takže jsem si od nich vypůjčil titulek, i když pravda s obsahem tohohle článku ani moc nesouvisí. Chtěl jsem napsat, že jsem pojal odvážnou myšlenku státi se železným můžem, nebo zkrátka, jednoduše a bez přívlastků dokončit závod v dlouhém triatlonu. No a jak jsem tak vymýšlel nějaký akční a úderný titulek (tedy nejlépe “in íngliš”) dostal jsem se k I want to be… no a pak to kliklo a před očima už sem viděl Michaela Palina v kostkované košili jak “skáče ze sosny na sosnu a zpívá, zpívá a zpívá…”. Tak jsem to tam napsal no.

Tím pádem mi odpadl problém co legračního napsat do prvního odstavce. Ten kdo je Python pozitivní, už má teď určitě dobrou náladu a ty ostatní si můžou přihlásit jako dobrovolníci do kurzu “how not to be seen”. Tak co sem to… jo ten triatlon. To máte tak. Někde před dvěma lety sem tu rozvíjel teorii o tom, že příprava na adventure race by měla vycházet z  tréninku právě na IM. Takže jsem krom cyklistiky začal studovat i poznatky z oblasti triatlonu a jak sem si to tak četl, tak se mi to začalo zamlouvat. No já sem vlastně o nějakém TT uvažoval už dávno, to sem ještě ani nevěděl, že existuje nějaký MTBO. I tu napadlo mě, že bych si možná mohl po letech zase dát nějaký hladký závod (neboli  bez mapy).  No a když už tuhle myšlenku vykládám na potkání kde komu a zaplňuju s ní diskusní fórum www.behej.com tak bych to asi měl napsat i sem. Tady to totiž zůstane jako veřejný závazek a mě pak nezbyde nic jiného než trénovat abych mu dostál. No dobře, tak vždycky tu bude možnost vymyslet si nějakou sofistikovanou výmluvu proč to nešlo. Například dostanu některou zákeřnou nemoc, napadá mě třeba rýmička nebo kašlíček, to už zhatilo mnoho sportovních plánů!

A co sem to vlastně napsal na to behej.com? Že do toho nepůjdu dokud nebudu mít pocit, že to sem schopný urazit pod 12 hodin. Což podotýkám neznamená, že to za ten půlden skutečně urazím. A proto to sem vlastně píšu, protože v poslední době sem docela dost razantně změnil jeden ze svých názorů. Dokonce sem ho tu před časem vystavil v textu s názvem o binární logice a motivaci k závodění, nebo tak nějak. Ale ten tuším nepřežil migraci na wordpress. V kostce šlo o to, že jsem si dost dlouho myslel že mi bude stačit IM nebo například maraton prostě jen dokončit, jedno v jakém čase.  Prostě jen nula nebo jednička, nedokončil nebo jo. Ale zjistil jsem, že mě trénink daleko víc baví (a to mě hodně bavil i předtím) když si stanovím konkrétní cíl. No a ruku v ruce s tím jde právě ta myšlenka, že pro mě nemá cenu stavět se na start takhle dlouhého závodu, pokud si nebudu jistý tím, že ho dokážu zvládnout v plánovaném tempu. 

 Pro toho IM sem si dal tu hranici půl dne.  Letos bych chtěl v rámci přípravy na tuhle taškařici běžet nějaký maraton a i tady mám limit – ony populární 4 hodiny (více viz. skvělá flamewar na www.maraton.cz – článek Maratonci bez kondice).  No a teď konečně vysvětlím jak to s tím limitem myslím. Jestli jste teda ještě neusnuli nudou.  Maraton pod 4 hoďky, to je tempo 5:42 na kilák. A tímhle tempem bych měl být schopen běžet souvisle nejméně tak hodinu na úrovni aerobního prahu, nebo ještě lépe pod ním. Pokud toho nebudu schopen, tak nemá cenu utrácet peníze za startovné a můžu si v klidu běhat v Liberci po lese.  Samozřejmě, mi ani splnění tohohle předpokladu nedává záruku že se to pak povede. To by totiž vlastně nebylo nutné pak ten maraton běhat 🙂 Stačilo by uběhnout kilák, podívat se na průběh tepů pak udělat nějakou diagnostiku degenerativních změn ve svalech, trochu to aproximovat a pak si jen říct – jo to je OK, to bych takhle dal v pohodě celý. Takhle si to samozřejmě nepředstavuju.

Ani s tím IM kde sem si těch dvanáct hodin rozdělil na 90 minut plavání (tady sem na sebe byl realistickej), 330 minut kola (tady naopak kurva zlej – je to na průměr 33 🙂 ) a nakonec 270 minut běh (tady sem byl na sebe hodnej, určitě už mě budou bolet nožičky) k tomu sem počítal 15 minut přechody a 15 minut rezervu.  Že to nakonec bude jinak, to je jistý na 100% Ale mám díky tomu určitou představu, na jaký rychlosti musím asi tak natrénovat.

Letos do toho ale na 95% nejdu. Až skončí sezona MTBO – což pro mě z pohledu závodníka bude nejspíš po druhé etapě 5. denních v Plzni (pak se rýsuje jiná, velmi zajímavá akcička, ale zatím nesmíme ani naznačovat 🙂 ). Tak až skončí, tak mě samozřejmě čeká ještě vrchol bafuňářského roku – MS v MTBO na Vysočině. Horká novinka s dnešní tiskovky – bude to dokonce s historicky světově prvním přímým televizním přenosem (nalaďte si 6.8. ČT 4 sport) z MTBO vůbec.  Ále jako závodník bych se pak chtěl zůčastnit několika závodů Xterra a potom Pilmana, což je poloviční IM ve Ždáru nad Sázavou první zářijový víkend. Tam si ujasním, jestli si na příští rok budu pořizovat nový ajrodynamický kolo a nebo naopak poptávat u svého knihkupce známý bestseller “1000 a jedna výmluva”.

 Všem co dočetli až sem děkuji za pozornost a těším se na sečtenou u dalších pořadů. 

6 thoughts on “I wanted to be… A LUMBERJACK!

  1. No, s tím kolem jsi na sebe hooodně krutý. Já si kolo dám raději alá paní radová a pak to nějak ztáhnu na běhu (ach ty plány před závodem). Pokud bych dorazil do Plzně na bajky (ale asi jen na noční etapy), tak ti čerstvě můžu vylíčit pocity z Otrokovic – pokud mě teda nesejme smrtelná nemoc chlapů na sedm…
    Hoďně štestí při plněn snu!

  2. Díky za podporu chlapci 🙂 Foreste tobě za odměnu postavím pěknou trať na Akádu a Mak si jí pak může dát jako trénink.

  3. No tak to “dík”. Už tak nevím jak rozdýchám 4 závody za 4 dny… (akády – MTBO, OB, OB a půlmaraton v Brně). Tajně doufám, že nejsi ten, kdo prosazuje, že “čím větší maso, tím hezčí trať”. 🙂

  4. Ahoj, pobavil jsem se. Akorat mam trochu obavu, abys pak nebyl nestastny. Pochopil jsem, ze pravdepodobne pojedes Moraviamana, mrkni na starsi vysledky.To kolo je narocny a pokud nebudes chtit odtrapit beh, tak bych mozna naplanoval o neco pomalejsi tempo. Mimochodem dle jakeho kouzla poznas, ze jsi na ty casy pripraven. To mi vrta nejvic. Mej se Michal

  5. Ahoj Michale, neboj neštastný nebudu 🙂 Dyť je to jen sport – to že nejsem zrovna Faris neni důvod si dělat těžkou hlavu. Beru to jako další experiment se svým tělem, který nemusí vyjít.

    Jestli to bude MM nevím, přece jen termínovka 2008 zatím není, ale je to samozřejmě jedna z variant, hlavně proto že se koná tak nějak stabilně.

    Ty časy beru jako hodně orientační, doufám že se za ten víc jak rok zlepším v plavání i v běhu natolik, abych na sebe mohl být na tom kole třeba trochu hodnější 🙂 Kouzlo žádné nebude, stejně jako nebude žádná záruka že ten čas nakonec zajedu. Můžu ve 40km/h trefit díru v asfaltu, na běhu mě pokouše pes nebo křečová víla a plán je v pr.. achov felsen. Ale základní princip ohodnocení vlastní výkonosti je jasný – jednak bych měl být schopný pohybovat se v tom IM tempu v rámci tréninku v aerobní zóně a druhak bych měl být schopen každou z disciplín urazit v sólo závodě v lepším než plánovaném čase.

Leave a Reply