JD07 na pohodu

Jelikož jsem už dlouho nic literárně neplodil, hledal jsem oporu v klasice a vzpomněl si na dílko Karla Čapka Povídky z jedné a druhé kapsy. Takže naroubuju-li klasiku na nějaké ty cyklozážitky, o kterých bych se rád rozepsal, vychází mi to na povídky z dresu, co má vlastně kapsy tři. Jo a mluvím o víkendu 19. května nula sedm, kdy jsem vyjel na květnovou klasiku Jasoň-Drsoň.

Kapsa první (obsahovala banán)

Protože jsem během přihlašovacího sprintu na JD okukoval spíš těhotenství děvenky mé starostlivé, byl jsem Albertovi vděčen za doplnění mé maličkosti do přihlášek. Chtěl jsem vyzvat k účasti a napravení loňského totálně pohnojeného závodu mého dlouholetého kamaráda, spolužáka, bývalého kolegu a svědka Baluda (alias Víťa Žalud, www.inlajn.cz). Jenomže co čert nechtěl, JD kolidoval s in-line závodama v Plzni, které si Balud nechtěl nechat ujít, takže jsem se poohlížel po někom náhradním. Zkusil jsem pole neorané a požádal kamarádku, ne-spolužačku, bývalou kolegyni a ne-svědkyni Ivču, jestli by se nezúčastnila. Vím, říká se že nepožádáš ženu bližního svého nebo tak nějak, ale s babou jsem vlastně nikdy dvojice nejel, tak proč ne. No a k mému překvapení Iva souhlasila. Takže složení týmu bylo dané. Continue reading

Jasoň, Drsoň a 007

Nebyl by to snad ani Květen, kdybych nejel na Drsoně. Už jsem tam byl posedmé, protože jsem vynechal první ročník. Když jsem přemýšlel co napsat o letošním vydařeném ročníku abych se neopakoval, přečetl jsem si po sobě všechny předchozí ročníky. Už vloni sem tu tak nějak sentimomentálně žvatlal a jestli někdo čeká, že to letos bude lepší, tak ho možná budu muset zklamat. 7 let po sobě, to už je kus života. Ale včera jsem si před spaním četl rozhovor s jedním spisovatelem a tam byla věta – sleduj cíl a slova přijdou. Takže cíl je napsat něco o tom letošním Drsném klání a uvidíme jaká ta slova půjdou kolem.

Tak odkud začít. Asi od začátku. Schválně jestli víte, za jak dlouho se letos naplnil limit přihlášek? Správně, kdo šel spát, s tím že si ráno přivstane, už byl jen náhradník. Za dvě hodiny bylo po boji. A bez namáčení! Už je ale takovou nějakou tradicí že se dostane skoro na všechny náhradníky, takže mi to připadá, že se Hynek s Davidem baví tím že si vymyslí dva limity – první pro závod v přihlašování, druhý pak opravdu reálný a přes ten už nejdou. Po jeho naplnění zmizí přihláškový formulář a už není možný kandidovat ani na náhradníka. No tak já osobně sem vzhůru zůstal a přihlásil nejen sebe a Borka, ale taky Peena s Baludem, místo kterého pak vzal Peen na závod Ivu.

Centrum bylo opět v kempu Jachta v Holanech. Myslím si ideální zázemí – dost místa na parkování, pěkný borový lesík. Akorát na záchodech fronta, ale to asi všude kam se přivalí 300 lidí 🙂 Na to je dimenzovaný málokterý kemp. Leda udělat centrum v TipSport aréně. Ve startovce chyběli naši velcí soupeři ze dvou předchozích let – tedy ČZU Praha, ale zato tam byl Pedros s Makem takže bylo jasný, že pokud je máme porazit, a obhájit nohu, musíme jet jak k ohni. Continue reading

Okoló sůčé voděnká téčé…

Cože? Okolo čeho? Aha tak Okolo Hradce. Tak Okolo Hradce byl moc podařený survival závod. Tedy podařený. Nám se to moc nepovedlo 🙂 Taky počasí se nepodařilo. Ale pořadatelům se celkem dařilo a soupeřům taky.  Jel jsem s Hynkem a tak bylo nabíledni že pojedeme pod bojovým názvem “Seskočil z Rudé skály a vyrazil si dech”.  To už je taková naše tradice. Takže jsme se v pátek sešli u Pivovarské flošny v Hradci. Hned za ní je tělocvična UHK a v ní bylo centrum celé akce.

Continue reading

Plavecký kemp Chrudim – 20.-22. dubna

Plavat “umím” už docela dlouho. Konec konců, když vyrůstáte ve městě, které má díky štědrosti uranového průmyslu lepší bazén než v okresním městě, a kde když ne sportem číslo jedna, tak určitě na bedně je rychlostní potápění, tak vás to prostě poznamená.  Já sem se teda nepotápěl, ale třeba do třídy s námi chodil mnohonásobný mistr republiky, evropy a já nevím čeho všeho, každý rok se konaly celoústavní závody, nikoliv v odvšivování, ale samozřejmě v plavání. O známém trojboji – želva, kapr, delfín ani nemluvě.  Takže pokud si dobře pamatuju, tak plavu asi někdy od třetí třídy. Tenkrát sem toužil po modré plavací matraci – šipce – kultovním výrobku Fatry Napajedla. Děda její nákup chytře podmínil uplaváním 100m. Pochopitelně jsem je musel uplavat já. No a od čtvrté třídy jsem trávil v bazénu každou zimu v rámci  tréninků našeho vodáckého oddílu.  V osmé třídě se můj čas na 100m kraul dostal někam k minutě dvacet. Takže asi nejsem žádný plavecký ultratalent.  Přesně už si ten čas nepamatuju a navíc je to jedno protože dneska stejně nechápu jak jsem toho dosáhl. Continue reading

Mallorca 2007 – zima jak sviňa

Tak jsem zase tady. Ne že by teda na tý Mallorce nebylo připojení na net, dokonce jsme měli wifi přímo na hotelu, ovšem ta spíš nechodila než chodila, a tak sem se nepouštěl do žádných větších akcí, jako například posílání něčeho někam. Byl jsem docela rád že mi občas chodilo ICQ a mohl jsem prohodit pár řádek se svou děvenkou starostlivou.

No a jak bylo? Titulek patrně napoví. Krátkých gatí jsme si užili jen občas. Oproti loňské průměrné teplotě 24 °C to letos bylo spíš tak kolem těch 18 °C. Takže návleky, vestička, dokonce i na zimní čepici jednou došlo. Občas taky docela nechutně lilo. Takže jako rekreace ROH to stálo za prt. Naštěstí jsme tam byli jakože kvůli tréninku a tak to zase tak nevadilo. Aspoň jsem ušetřil opalovací krém ne?

Continue reading

Jak jsme pořádali ČP MTBO

Úvodem…
Loni, respektive už i předloni, jsme celou sezónu mudrovali o tom, že bychom mohli uspořádat závody českého poháru MTBO, čímž jsme ovšem ignorovali všechny rady starších (zejména tyto ). Dopadlo to tedy tak, že jednoho krásného podzimního dne mi Albert oznámil, že teda pořádat budeme a že jsem ředitelem závodů, protože Ctibor nemá až tak snadný přístup k internetu. Nedalo se jinak než lákavou nabídku přijmout. Continue reading

Russian Siberia 2006

Na nový rok startuje rallye z různých míst, ale až na vyjímky do Dakaru. To už je taková tradice. V půlce ledna vyráží bikeři z různých míst do Nové Vsi u Bakova protože tam otud se vyráží na Sibiř. To už je taky taková tradice. Půlka ledna, dakarská rallye i sibiřský zájezd CK Bakov Devils jsou za námi, a tak je tu také tradiční ohlédnutí. Za Dakarem ne, to udělají jiní, já bych se s dovolením ujal té Sibiře. Continue reading

Adventure race podruhé – tentokrát trochu analýza.

Tak jsem zase chvilku v práci. Né že bych neměl co dělat, dokonce mám rozdělané tři věci najednou, jenže momentálně nemůžu dělat ani na jedné neb u všech tří na někoho čekám až splní co slíbil. Což mě sice poněkud, slušně řečeno, irituje, protože jsem to chtěl dodělat než odjedu na Slovensko. Na druhou stranu mám tak chvilku času a tak se můžu ještě vrátit k AR jak jsem sliboval.

Continue reading